Lžíce, vidlička, nůž. Svatá trojice správného stolování. Pro nás dospělé je jejich používání samozřejmě hračka. Ale pro malé dítě, které vše teprve objevuje, je to stejné, jako kdyby vám do rukou svěřili Poseidonův trojzubec. A protože každý soudný člověk by svěřil trojzubec pouze někomu, koho s ním naučil předtím zacházet, tak i Vy budete muset naučit dítě, jak používat příbor. Naštěstí ale při výuce s příborem vznikne méně škody než při výuce s trojzubcem.

Jde se na to

Děti na začátku života zajímá absolutně všechno, co se kolem nich děje. Proto toho využijte (později budete muset naopak řešit jejich nezájem o cokoliv). Začít s výukou stolování je tedy nejlepší hned, jakmile dítě projeví zájem o příbor. Podmínkou je samozřejmě to, aby bylo dítě schopné samostatně sedět v sedátku a mohlo se naplno věnovat právě třeba lžičce, kterou bude držet v ruce, zatím co ho budete druhou krmit. Časově to odpovídá době okolo 6. měsíce života.

Tip z internetu

Hned na začátku nechte dítě jíst rukama. Nakrájejte mu jablko, nebo mu dejte vařenou mrkev, ať může samo zkoušet, jak co chutná. Sice bude jídlo nejspíš jen cucat nebo olizovat, ale zlepší si tím koordinaci rukou a očí.

První je na řadě lžička

Ono to ani jinak logicky nejde, protože přechod na tuhou stravu u dítěte jde přes kaše, a ty budete těžko dopravovat do úst vidličkou. Proto hned, jak začne dítě řešit, cože mu to letí k puse za letadlo, mu klidně dejte lžičku od jídla do ruky. S největší pravděpodobností ji začne cucat a tím přijde na to, že je na ní jídlo. Postupem času pak samo začne zkoušet pokládat lžíci do misky s jídlem a pak ji vkládat zpět do úst. V klidu ho nechte, ať si to vyzkouší. Akorát se připravte, že první pokusy končí většinou všude jinde než v puse.

Druhá je zas vidlička

Jakmile do příkrmů zařadíte kousky vařeného ovoce a zeleniny, přidejte k lžičce i vidličku. A to, že prcek vidličku používá jako lžičku neřešte. Jen mu ukazujte, že se s ní dají věci napichovat. Zase si to sám vyzkouší a zjistí, že ty kousky je lepší napichovat. Jako dospělý bude pak používat všechno na všechno, takže řešit pokročilou etiketu hned na začátku by mohlo mít opačný efekt a skončit tím, že dítě o samostatné krmení ztratí zájem.

Bajonety připravit

No a “nakonec” vám zbyde nůž. Opět musíte dítěti nejdříve vysvětlit k čemu ten nůž vlastně slouží. Sice bude mít představu ze společného stolování, ale je dobré ho v tom utvrdit. Nechte ho třeba nakrájet vařenou mrkev při přípravě oběda. Nebo kupte modelínu a tu ať rozkrájí na co nejmenší kousky. Ale nůž na nejedlé věci oddělte, například barvou nebo materiálem (modelína = plast, jídlo = kov), aby dítě modelínu nejedlo. Na začátku nechte dítě ať si krájenou věc klidně drží rukou. Bude se tak plně soustředit na nůž a krájení. Naučit přidržování jídla vidličkou pak už bude hračka.

Pravák nebo levák - tip od učitelky ze školky

Jí vaše dítě pravou či levou rukou? Pokud to nevíte nebo si nejste jistí, pokládejte příbor před talíř kolmo k jeho tělu. Prcek si pak sám vybere, kterou rukou se mu příbor drží lépe.

Jaký vybrat příbor

Příbor vyberte podle preferencí dítěte. Zjistěte, jakou má oblíbenou barvu nebo postavičku a kupte takový, který tomu bude odpovídat. Jen dejte pozor na to, aby příbor nebyl příliš “přeplácaný” (stejné pravidlo jako při výběru nočníku). Je fajn dětem vysvětlovat věci zábavnou formou, ale na druhou stranu, pokud budete od začátku krmit lžičkou ve tvaru loďky, může pozornost dítěte spíše směřovat k samostatné lžičce jako k hračce než jako prostředku na krmení. Nebo vám pak dítě odmítne jíst klasickým příborem. Jednobarevná lžička s obrázkem Micky Mouse bude absolutně stačit. 

Po kvalitních příborech se podívejte na Feedo.cz. Najdete tam široký výběr jak designů, tak materiálů a velikostí. A k příboru můžete rovnou vzít i sadu dětského nádobí.

Tak si to shrňme

Výuka základního stolování pro vás nebude problém, když budete postupovat podle několika “zaručených” rad:

  • Jakmile dítě projeví zájem o příbor, dejte mu ho, ať má možnost si ho osahat a naučit se ho držet. 
    Nechte dítě samo vyzkoušet, jak se jí. Vlastní zkušenost je totiž nejlepší. Ukažte mu párkrát, jak se to dělá a pak jen občas upravte úchop.
  • Dítě “správný” způsob odkouká. Stolujte společně co nejčastěji, ať dítě vidí, jak to děláte vy, jako jeho vzor.
  • Obrňte se trpělivostí. Na začátku bude víc jídla okolo stolu než v puse, ale to k tomu prostě patří. Nezlobte se na prcka a držte nervy na uzdě. On to nedělá schválně.
  • Trénink dělá mistra. Čím víc bude dítě jíst samo, tím rychleji se to naučí. Nekrmte dítě jen proto, abyste nemuseli uklízet nepořádek, nebo aby to bylo rychle hotové.

Jak rychle a kdy se dítě naučí jíst příborem se těžko určuje. Každé dítě se učí jinak rychle a každý rodič má různé množství času k dispozici. Jako orientační bod berte nástup do školky ve věku 3 let. V tu dobu už by dítě mělo umět jíst aspoň lžičkou a mít představu o tom, k čemu je nůž a vidlička. 

Článek vznikl ve spolupráci s ....

Ála

Alena Melicharová

učitelka / zástupce ředitelky v mateřské škole